Archiv rubriky: Uncategorized

01 Zář

Okamurovi vymyslel šlágr kampaně, teď stojí nesmlouvavý ranař po jeho boku

Bývalý majitel vydavatelství Jan Čížek je nováčkem na kandidátce SPD. Ovšem nikoliv nevýznamným. Stojí za populárními i kritizovanými jarmarky, kde lidé kupují jídlo za ceny, které jsou výrazně nižší než v běžné obchodní síti.

Když Okamurovo hnutí SPD minulý víkend v Olomouci a potom ve Zlíně rozprostřelo svůj putovní předvolební tábor ve stylu farmářských trhů s názvem Český jarmark, nechyběl u toho ani Jan Čížek. Vysportovaný pětačtyřicátník, donedávna majitel pražského vydavatelství, se pohyboval mezi stánky s potravinami, komunikoval s organizátory a později z akce pořídil i videoreportáž, kterou umístil na svůj facebookový profil.

Volebním manažerem hnutí je sice v Praze, kde je i dvojkou na kandidátce, ale účast na prvních akcích kampaně na Moravě důvod má. Veřejnosti stále nepříliš známý politik okamurovců říká, že je to on, kdo s projektem jarmarků přišel. Stejně je to podle něho s kamionem „SPĎák“, který má souběžně obrážet turné po okresních městech.

„Ta původní myšlenka je moje, ale podílí se na tom celý tým lidí,“ uvádí Čížek v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Jak dodává, kamion dal k dispozici jeden z příznivců a v hnutí začali přemýšlet, jak jej využít.

Minimálně v rámci této kampaně do sněmovních voleb má Jan Čížek díky těmto opěrným bodům politického marketingu podstatně větší vliv, než by odpovídalo jeho formální roli místopředsedy pražské organizace SPD. Už teď, kdy ještě není poslancem a nesedí v nejužším vedení strany, stává často na veřejných akcích po boku jak šéfa hnutí Tomio Okamury, tak dvojky Radima Fialy.

Stále ale zdůrazňuje, že hlavním velitelem kampaně je Okamura, jemuž skládá i poklonu. „On má schopnost vycítit témata, která mezi lidmi rezonují. Tento dar má i Andrej Babiš, ale my na rozdíl od něj jedeme stále stejnou linii,“ vidí Čížek diferenci mezi SPD a hnutím ANO.

Svobodný trh už neexistuje

Už teď si je jistý, že nápad s jarmarkem, během něhož SPD v krajských městech prodává domácí potraviny za velmi příznivé ceny, byl trefný a u voličů boduje. Mítinky s politiky SPD navštěvují řádově stovky voličů nebo lidí lačných po slevách.

Akce má podle Jana Čížka demonstrovat, jak by to mohlo vypadat v hypermarketech či v supermarketech, kdyby parlament schválil povinné kvóty pro české potraviny. Právě SPD tuto kontroverzní myšlenku, kterou zpochybňuje řada odborníků, podnikatelských svazů i část spotřebitelů, v minulých měsících usilovně prosazovala ve Sněmovně, ale nakonec schvalovacím řízením neprošla. Okamurovci si z ní nyní vyrobili šlágr své kampaně.

„Tahle hra ještě neskončila, po volbách to budeme prosazovat znovu,“ říká s razancí v hlase k problematice kvót neformální otec jarmarku.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/touzi-po-politice-pribeh-muze-ktery-pro-okamuru-vymyslel-jarmark-173302

Na námitku, že je velmi divné, když hnutí, které se tolik zaštiťuje svobodou, nařizuje podnikatelům kvóty a popírá tím principy volného trhu, má už Čížek prefabrikovanou odpověď: „Od té doby, co tu máme Evropskou unii, tak žádný svobodný trh neexistuje,“ míní a nezastírá, že plně sdílí hlavní linii hnutí, pro které je Brusel prapůvodcem všeho zla.

Z uhlazeného usměvavého gentlemana, jak se Čížek běžně prezentuje i na fotografiích, se během debaty u kávy rázem stává nesmlouvavý ranař, který se nezdráhá použít velmi ostré výrazy. To když hodnotí třeba počínání obchodních řetězců vůči dodavatelům. V jedné chvíli se sám svých příkrých úsudků zalekne a bere je zpět.

Pomocník v zákulisí

Čížkova cesta do politiky s hnutím SPD začala už před minulými volbami. Tehdy ještě skrytě. Jeho firma Strategic Consulting vydávající několik desítek periodik radničního typu pomáhala Okamurovu hnutí tisknout a distribuovat bulvárně laděné volební noviny nazvané Na vlastní oči. Byly plné velmi tvrdé protiuprchlické propagandy. Tiskovina obsahovala například „Mapu smrti“ s místy teroristických útoků v Evropě či článek se sugestivním názvem „Jak imigranti znásilnili dívku a pak ji chtěli utopit“.

Oficiálním vydavatelem byl jistý Michal Klement. Jak se později ukázalo, šlo o Čížkova synovce bez jakékoliv zkušenosti s vydavatelskou činností, prodejce aut.

Až po volbách Čížek přiznal, že synovci a SPD s novinami „pomáhal“. Nešlo jen o tuto službu. Pro SPD už v roce 2017 vypracoval i povolební analýzu. „Volby jednoznačně ukázaly, že budoucnost úspěchu politických stran je postavena na rafinovaných marketingových kampaních – bez ohledu na pravdu či lež – a silné osobě lídra,“ napsal tehdy do analýzy Jan Čížek, který byl na konci devadesátých let, než začal podnikat, tři roky redaktorem ČTK.

Asi nikdy by před čtyřmi lety zakázky od SPD nezískal, kdyby se již z dřívějška neznal s Okamurovým spolupracovníkem Radimem Fialou. Právě s někdejším poslancem ODS a nyní místopředsedou hnutí SPD dohadoval spolupráci.

Chtěli mě poškodit v očích Tomia

Po volbách se Čížek rozhodl stát se členem SPD. Říká teď o sobě, že politiku dělá vysoce transparentně a vstoupil do ní hlavně kvůli Pirátům, které považuje za politický předvoj „sluníčkářů“ z neziskovek, v jeho očích „neomarxistů“.

Jeho „hvězda“ začala stoupat daleko rychleji, než je u nováčků zvykem. Brzy byl odpadlíky z SPD kritizován, že si nárokuje pozice, které mu vůbec nepřísluší.

V roce 2019 takto proti Čížkovi (spolu s prostějovským vlivným členem SPD Michalem Šmucrem) vystoupil tehdejší poslanec za Okamurovo hnutí Lubomír Volný.

Ten tvrdil, že právě Jan Čížek měl být klíčovou postavou, která se podepsala na rozkolu v SPD, jenž vyvrcholil direktivním zrušením celé moravskoslezské krajské buňky (s Volným v čele) a následným odchodem tří rozzlobených poslanců z řad hnutí.

Čížek ale dnes říká, že Volnému – nyní lídrovi konkurenčního Volného bloku – tehdy nešlo o nic jiného než o jeho poškození v očích Tomio Okamury.

03 Srp

Praha se potřebuje otevřít turistům a investorům

Naše hlavní město se v žebříčku nejlépe hodnocených měst k životu propadlo na 72. místo. Propadlo se o hrozivých 27 příček. To není moc dobrá vizitka našeho vedení.

Pravdou je, že Praha stagnuje, nic se nestaví. Rozvojové projekty stojí. Developeři si také zoufají. Nemají na magistrátu partnera, s kterým by mohli férově jednat. Vrabci si cvrlikají, že koalice už drží pohromadě jen silou vůle, a Jan Čižinský z Praha sobě by autistického primátora Zdeňka Hřiba nejraději opustil. Strach z nevole voličů vůči novým spojencům z nenáviděné ODS a ANO 2011 jej drží na distanc. To se dá i pochopit. Ostatně na kritice „kmotrovské“ ODS si udělal Jan Čižinský jméno. Že by nyní skočil té samé ODS do náruče, to by nemuseli voliči pochopit.

Praha tedy nějak dožije. Změna kurzu nebude. Nic se nepostaví, nic neopraví. Něco se zase zdraží, nějaký poplatek zvedne, nějaká sociální služba zruší, a tak nějak se počká do voleb. Je to škoda. Praha by naopak teď, v časech ekonomické post-covidové krize, potřebovala razanci a drajv. Tah na bránu. Otevřít dveře turistům, investorům a nastartovat ekonomiku, která je na dně. Jedině tak se z toho hrozivého 72. místa na světě zase zvedneme nahoru!

03 Srp

Vraťte Praze její kouzlo!

V rádiu zveřejnili zajímavý průzkum, kde 53 % obyvatel uvedlo, že si zvyklo na samotu a nevyhledávají lidi. Ono je to bohužel v Praze vidět. Jindy plné restaurace a hospody jsou poloprázdné. Lidé do nich nechodí. Bojí se jít mezi ostatní. Z médií jsou vystrašení, co se jim venku může stát. Bohužel s tím, jak je poloprázdno, jde ruku v ruce zdražování. Pivo již stojí kolem 50 korun, ale není výjimkou kolem 60 korun. Běžný je salát za 140 korun. Jídlo stojí v průměru kolem 200 korun. Důvod je, že nechodí zákazníci, tedy je to začarovaný kruh, je přece potřeba vydělávat. Restauratéři patří mezi nejvíce postižený sektor, který nedostal podporu od státu.

Dalším faktorem je, že trh práce v Praze zkolaboval. Lidé se v krizi nechali zaměstnat v korporátech, kde mají stabilní práci, a soukromý sektor nemůže konkurovat. Levní zaměstnanci z Ukrajiny k nám nemohou. Vyhlídky nejsou moc růžové. Do toho zde probleskují zprávy, že se má podnikatelům opět přitížit zvyšováním daní, které by měly uhradit ohromný státní schodek. Hrozí, že se dostaneme se do začarovaného kruhu, kdy se nevyplatí otevírat nové restaurace, a ještě se tedy zdraží. Praha tím ztratí svoje kouzlo. Turisté zde obdivovali čilý ruch i zábavu, ale na úrovni za dostupné ceny. Politici by měli udělat vše proto, abychom se rychle vrátili tam, kde jsme byli před covidovou krizí. Tedy aby Praha byla pulzujícím městem, kde to žilo! Lépe se pak budeme mít všichni.    

03 Srp

Pražané se umí navzdory překážkám pobavit!

My Pražáci se vyznačujeme tím, že si umíme své město uzpůsobit k obrazu svému. A Pražan se rád baví. Proto nepřekvapí, že letní měsíce nabízejí v Praze spoustu zábavy a vyžití. Navzdory všem překážkám, které nám politici staví do cesty.

Super je koncertní aréna, kterou postavil Lucerna music bar v Ledárnách v Braníku. Nedávno jsme tady byli na koncertu klatovských Trautenberk a tolik radosti na jednom místě člověk dlouho neviděl. Lidé prostě chtějí zábavu, chtějí se radovat. Práce máme až nad hlavu a dobré pořekadlo přece praví: Po práci legraci.

Samozřejmě to s sebou nese i negativní stránky, a tím je rušení nočního klidu. Stížnosti občanů jsou v Praze již koloritem. Bohužel, najít kompromis mezi zábavou těch, co mají po práci a těmi, kteří brzy ráno do práce vstávají, je těžké. Město by proto mělo pro venkovní koncerty a zábavové parkety hledat taková vhodná místa, kde si mohou lidé dovádět, jak chtějí, ale nikoho tím neobtěžují.

Přeji všem příjemné prázdniny a hodně zábavy v nejhezčím městě na světě!

Zábavu ale skýtají i mnohé galerie. Doporučuji nyní návštěvu unikátní výstavy české avantgardní umělkyně Toyen, která je ve Valdštejnské jízdárně přístupná do 22. srpna. Výstava se koná po dvaceti letech. Je to zážitek, který se nebude jen tak opakovat.

10 Led

Informační válka dávno začala, přestaňme strkat hlavu do písku

Vymazání prezidenta USA Donalda Trumpa ze sociálních sítí nám konečně dává příležitost vytáhnout hlavu z písku a přiznat si, jak se věci na světě mají. Řekněme si na rovinu, že sociální sítě vlastní a plně ovládají extrémně levicově orientovaní jedinci, kteří si díky monopolu utváří svět k obrazu svému. Je to jejich území a všichni, kteří s jejich neomarxistickým viděním světa nesouhlasí, mají smůlu. Tak to prostě je. Je to jako ve filmu Matrix. Vy si sice můžete vybudovat svojí šikovností miliony fanoušků a podporovatelů, ale až se jim to nebude hodit, prostě vás vypnou. Co je na celé věci nejstrašnější, že jim už dávno nejde o peníze, ale o moc. Nechtějí pouze vydělávat, chtějí ovládat svět a daří se jim to náramně. Vymazání prezidenta USA je vítaná příležitost světu ukázat, že nikdo není před nimi nedotknutelný. Oni mohou vše. Jsou jako středověká církev svatá. Nakrásně se také ukazuje, že řeči o spiknutí technologických firem, nejsou žádné konspirační teorie, ale holá pravda. K Twitteru se připojily okamžitě všechny významnější sociální sítě, které existují, tedy Facebook, Instagram, Youtube, Google, Spotify, Snapchat, Shopify, Reddit, Twitch, TikTok i Pinterest. Existuje dnes vtip, že rozdíl mezi dezinformací a pravdou jsou zpravidla tři týdny.

Naopak, jediná sociální sít Parler, která s nimi nehraje, je blokována. V pátek jsem si Parler ještě na Apple storu stáhnout mohl, dnes už je zablokován. Na wikipedii je Parler označen jako „krajně pravicová, rasistická a antisemitská sociální síť“. Pomineme-li fakt, jak může být nějaká síť rasistická, když obsah tvoří uživatelé, pak by mne zajímalo, jaký je rozdíl mezi komunistickou Čínou a zatím ještě otevřeně nekomunistickými USA? V Číně jsou také sociální sítě blokovány a na určitý obsah, který se komunistické diktatuře nehodí do krámu, se prostě nedostanete. USA překročily Rubikon.

Teď to začne. Buď zasáhnou státní demokratické brzdy, tedy soudní a výkonná moc a celý tento monopolní systém zničí. Nebo ne, a pak pánbůh s námi. Toto jsou ovšem soukromá média a chování majitelů by se dalo pochopit. Prostě chtějí využít své moci, kterou díky svému produktu a světovému monopolu získali a dělají to.

Proto existují v Evropě veřejnoprávní média, která by měla být protipólem a situaci vyvažovat. Zde je ovšem situace ještě tristnější. Česká televize i Český rozhlas na alespoň náznaky objektivity a názorové vyvažování neomarxistických sociálních sítí dávno rezignovali. Naopak, jdou leckdy mnohem dále. Pokrytí letošních voleb v USA bylo smutným divadlem. Je ovšem pravdou, že může být daleko hůře. Třeba, když porovnáme ČT24 s britskou BBC. Tam už boj o svobodu slova dobojovali. Neomarxisté vyhráli. Jakýkoliv nesouhlasný názor s oficiální propagandou je nepřípustný.

Nejhorší je, že cenzura, kterou jinak vyčítáme Číně, je u nás mnohými aplaudována. Masivní souhlas české mládeže s cenzurou amerického prezidenta Donalda Trumpa a svobodné sociální sítě Parler jen potvrzuje, že je třeba školství zásadně „deratizovat“ od neomarxistických politických manipulátorů. Politické neziskovky nesmí mít na školy přístup vůbec. Ať se maskují jakkoliv. Angažovaní neomarxističtí profesoři musí školy opustit, ať se živí třeba politikou, ale nešpiní naši mládež. Je třeba osvobodit osnovy a nechat učitelům volnost v názorech. Za konzervativní a antimarxistické názory nesmí být již nikdo pronásledován. Dnes je vše naruby. Pak se nedivme, že nám vyrůstá generace „pitomců“ a my jako rodiče s tím nic nenaděláme.

Ostatně, v nedávném rozhovoru se odstupující předseda Evropské komise Jean Claude Juncker chlubil, že „mladá generace už je jeho“. A že „válka je už rozhodnuta“. Není se čemu divit, EU před lety investovala více než 6 miliard korun do boje proti extremismu mezi mládeží. V překladu do člověčiny to znamená, že 6 miliard korun šlo do propagandy a manipulace naší mládeže.  Euromarxisté totiž mezi mladou generací do té doby šeredně prohrávali. Mladí po špatných zkušenostech rodičů s komunisty preferovali pravici a konzervatismus, vlastenectví. Extrémní levičáci byli ostatním pouze pro smích. Bylo tedy třeba zakročit. No, peníze a moc vládnou světu, tedy se dílo podařilo. Dnešní školy jsou zcela ovládány novodobými neomarxistickými inkvizitory. Už se zase udává. O svobodě projevu nemůže být řeči.

Politickým reprezentantem těchto praktik jsou dnes v ČR jednoznačně Piráti, kteří převzali žezlo od skomírající TOP09 a zprofanovaných Zelených.  Jsou četná svědectví, kdy učitelé vedli své třídy k volbám, aby jejich svěřenci Piráty volili. Přitom tato strana dnes reprezentuje ten nejnižší neomarxistický populismus, jaký si dovedeme představit. Rušení povinných maturit z matematiky, legalizace drog a rušení sexuálních a rodinných tabu jsou atraktivní lákadla pro mladou generaci. Med, který je má vylákat do pasti nesvobody.  Pražané již ochutnali, co je vláda těchto vyslanců Bruselu v praxi. Zákazy, cenzura, všeobecné zdražování, zvyšování poplatků a daní, papalášství a pašalíky pro věrné. To je odplata za svody líbivých slovíček volební kampaně.

Řešení přitom není těžké. Klíčoví podnikatelé by měli vytáhnout hlavu z písku a začít se starat o svoji budoucnost. Je třeba vybudovat nezávislé sociální sítě a média. Měli by také podpořit politické síly, které jsou schopny se nadcházející totalitě postavit. Zlo bylo vždy v dějinách nakonec poraženo. Stane se tak i tentokrát.   

25 Bře

Karanténa skvěle zafungovala, ale lidi musí také jíst.

Předem bych chtěl poděkovat naší vládě, za včasný a razantní přístup k řešení epidemie koronaviru COVID-19. Brutální epidemiologická opatření byla zavedena rychle a účinně. Zákaz vycházení, karanténa, uzavření  barů a obchodů, nošení roušek. To vše má za následek, že ČR zvládá koronavirus absolutně nejlépe na světě, nákaza se šíří velmi pomalu, nemáme prakticky žádné oběti.

Republika se musí připravit na situaci, že už v dubnu bude spousta lidí, kteří nebudou mít na nájem a někteří ani na jídlo. V květnu se kritická ekonomická situace pro spoustu lidí projeví naplno

Když se ovšem udělá A, musí se také říci B. To B je u nás očekávaná ekonomická krize, která nabude apokalyptických rozměrů. Republika se musí připravit na situaci, že už v dubnu bude spousta lidí, kteří nebudou mít na nájem a někteří ani na jídlo. V květnu se kritická ekonomická situace pro spoustu lidí projeví naplno. Jedná se zejména o OSVČ, dále lidi působící v cestovním ruchu, kultuře, pohostinství a službách obecně. Ti všichni prakticky ze dne na den řeší svoji další existenci, protože jejich živobytí skončilo. Nebudou mít na nájmy a základní lidské potřeby. Ti, kteří mají, přežijí chvíli z úspor, většina ale žádné nemá. Vláda by měla jasně říci, co s těmito lidmi bude dál.

Současná opatření jako zrušení EET, odložení záloh na sociální a zdravotní pojištění je samozřejmost, ale neřeší to podstatu problému. Když nemám žádné příjmy, protože skončila poptávka po mých službách zásahem vyšší moci, nemohu je dále vykonávat. Co mám ale dělat? Státní příspěvky na mzdy zaměstnanců jsou milé, ale také nevyřeší podstatu problému. Podnikatel musí platit běžící nájmy, úvěry, režii firmy. To jsou statisíce měsíčně, proti kterým je 100% výpadek příjmů. Většině proto nezbývá, než firmy zavřít.

Je proto na vládě, aby pečlivě zvažovala každý další den karantény a ekonomických restrikcí. Obyvatelé ČR si musí uvědomit, že každý z nás ponese následky.

Jen ve svém nejbližším okolí znám podnikatele, kteří již uzavřeli firmy a propustili okamžitě stovky lidí. Ti lidé dostanou poslední výplatu a je konec. Naopak znám také mnoho podnikatelů, kterým odjeli jejich ukrajinští zaměstnanci, a kdyby chtěli své restaurace nakrásně znova otevřít, nebude, kdo by tam pracoval. Prostě mnoho z nás bude začínat úplně od začátku, od nuly. Na toto se stěží mohl někdo připravit, přišlo to z nenadání jako tsunami.

Je proto na vládě, aby pečlivě zvažovala každý další den karantény a ekonomických restrikcí. Obyvatelé ČR si musí uvědomit, že každý z nás ponese následky. Když zkrachují podnikatelé a OSVČ – respektive se výrazně omezí jejich příjmové možnosti, nebude, kdo by platil daně a živil státní aparát.

Ekonomická opatření pak budou neméně brutální, jako je současná karanténa. Jsou dvě možnosti. Vláda buď seškrtá výdaje, anebo naopak začne tisknout peníze a uvolní je do ekonomiky. Ať tak, či onak, vše dolehne nejvíce na důchodce a státní zaměstnance. Jejich výplaty budou znehodnoceny. Rohlík už nebude za 2 koruny, ale třeba za 10. Důchod ale bude stále stejný.

Pak je zde ještě varianta první a to je brutální seškrtání státních výdajů. Tedy škrty ministerstev o 15% napříč. Adekvátní snížení důchodů, platů ve státní správě. Zvýšení všech daní a poplatků. DPH na úrovni 30%, zvýšení dálničních poplatků, spotřební daně na alkohol, tabák a benzín. Každý den karantény bude znamenat jedno bolestivé opatření. Je to strašné takto říci, ale je třeba lidem říkat pravdu! Zvláště v této bolestivé době.

Speciální dík patří členům IZS (zdravotníci, hasiči, záchranáři, policisté a vojáci), ale také všem prodavačům v obchodech, kteří doslova nasazují život, abychom si mohli nakoupit.

My Češi, jsme mnohokrát prokázali, že v těžkých dobách „umíme“.  To, jak jsme si poradili podomácku s rouškami, je opět ukázka, že i když stát selže, my si poradíme a umíme držet za jeden provaz. Když víme, že to dává smysl. Nasazení všech obyvatel je nyní enormní. Lidé si spontánně pomáhají, pochopili, že to není sranda a ono to skvěle funguje. Speciální dík patří členům IZS (zdravotníci, hasiči, záchranáři, policisté a vojáci), ale také všem prodavačům v obchodech, kteří doslova nasazují život, abychom si mohli nakoupit.

Nyní je ale potřeba zase žít. Že to jde i s koronavirem nám ukázaly asijské státy. Život zde běží dál, ale s určitými hygienickými opatřeními. Prostě si zvykneme na život s rouškami. Zvykneme si, že na určitých místech budou kontroly a nemocní budou doma, aby nenakazili ostatní. Ale budeme chodit do hospod, budeme cestovat, budeme chodit za kulturou, budeme nakupovat. Rozhýbeme opět ekonomiku a lidé budou mít stále na splácení hypoték, zaplacení složenek a základních potřeb. Nejhorší je smrt z vyděšení, říká známé heslo. Mohlo by se totiž stát, že statistika obětí koronaviru bude na nule, ale na Nuselském mostě budou fronty a to asi nikdo nechceme.     

You can enable/disable content protection from Theme Options and customize this message too.